Rozhovor s Julkou a Michalem o projektu z Bali, který má smysl – BRAWO LIFE.

Životní změna nezasahuje pouze do oblasti hledání nové práce, partnerských vztahů a cestování… ale zcela určitě se týká našeho zdraví, a tím myslím fyzické i psychické! 

Dvojice mladých lidí, která rozhodla pomáhat ostatním a proto založili projekt BRAWO Life, který má své kořeny na Bali.

Dozvíte se, jak náročné bylo najít vhodnou vilu, jaká byla cesta k veganství a v čem je jejich projekt jiný.

Přeji krásné počtení!

Pamatujete si na své pocity, když jste poprvé navštívili Bali?

Julka: Ja som tu bola prvý krát minulý rok a totálne mi to vyrazilo dych. Ľudia, jedlo, príroda, teplo, more, náboženstvo, chaos na cestách, exotické ovocie, láskavosť ľudí. A hneď som sa zamilovala. Presne do toho organizovaného chaosu a tej pohody, že mokré vlasy, plavky, šortky, žabky, skúter a ideš.

Michal: Bali jsem navštívil poprvé již téměř před 15 lety. Tehdy jsem byl nadšenej, byla to moje první exotická země. Od té doby jsem jako potápěč navštívil Bali ještě dvakrát.

Podmořský svět, zvláště pak obrovské Mola Mola, mě učaroval. Bali má neuvěřitelnou energii. Nachází se na rozhraní tektonických desek, má 2 činné sopky a v neposlední řadě hraje roli Hinduistické vyznání, které na ostrově převládá asi z 90%. To vše dělá z Bali jedinečné místo, které přitahuje stále více a více lidí. A když už sem někdo jednou přijede, chce se vždy vrátit 🙂

Julka s Michalem na výletě – rýžové terasy.

 Jak byste reagovali před pěti lety, kdyby vám někdo řekl, že za nějakou dobu budete žít na Bali, budete podnikat a pojedete na vlastní pěst?

Julka: Ja som ani minulý rok nevedela, že existuje nejaké Bali.. o podnikaní som premýšľame už cez dva roky, keď sme si v Brne chceli otvoriť raw reštauráciu, to sme ešte s Michalom netvorili pár, boli sme veľmi dobrý kamaráti.

Michal: Určitě bych mu nevěřil a myslel bych si o něm, že se zbláznil! 🙂 Ten nápad přišel absolutně spontánně. Po našem návratu z Bali jsme cítili, že bychom se rádi vrátili. Chtěli jsme otevřít RAW restauraci v ČR, ale vše šlo proti nám. A tak když ani další pokus o prostor pro restauraci nevyšel, jen tak jsem nadhodil myšlenku…co kdyby jsme se vrátili na Bali? 🙂

A tak jsme “jen tak” dali pár nápadů, co bysme tam dělali. Spojili jsme moji a Julčinu vizi, jen vyměnili místo, Brno za Bali 🙂 Otevřít RAW restauraci jsme se snažili cca 2 roky. Projekt na Bali byl zrealizovaný za 1 měsíc od nápadu! Vše šlo neuvěřitelně lehce a hladce.

 

Minulý rok, keď sme na Bali boli len na dovolenke, sme sa presúvali taxíkmi alebo pešo. V 40-kách horúčavách nič moc, to si viete predstaviť. Keď sme boli na Bali druhý krát, Michal už mal v Brne čo to na skútri odjazdené a tak sme to vyskúšali aj my. Šialenotaaaa!!! Ako to môže takto fungovať? Veď tu nie sú značky, semafory, dvojitá čiara nikoho netrápi a jazdí sa vľavo! Jazdiť tu uvidíte aj 10 ročné deti do školy, či maminy s mesačným bábätkom v šatke… A tento rok sme prišli znovu. Vedela som, že to príde, ale oddaľovala som to, ako sa len dalo. Michal ma začal na skútri učiť jazdiť. Mala som pocit, že len čo sa dotknem plynu, vystrelí ma to a ja zomriem. Že len čo pôjdem do prvej zákruty, šmyknem sa a zomriem. Že nikdy nebudem jazdiť sama, že nikdy nepoveziem inú osobu, že nikdy nebudem jazdiť za tmy, že nikdy nebudem jazdiť po hlavnej ceste (iba po bočných), nikdy nepôjdem viac ako 20tkou a nikdy nevezmem nákupy, lebo sú ťažke a ja spadnem…. Je vtipné, že mám tetovanie NEVER SAY NEVERA a to slovo používam tak často. Je to moja barlička, keď sa bojím.. A dnes?? Jazdím 60tkou po hlavných uliciach, trúbin na tých spomalených európanov, obieham zprava aj zľava, vozím našich hostí, nosím nákupy, jazdím všetkými skratkami a s miestnymi motorkármi sa spiklenecky zdravím mávnutím ruky a vôbec, ale VÔBEC neviem, kde sa táto Júlia, čo sa nevie v noci dospať, aby ráno sadla na motorku vzala 🙈😂😂😂 #vegan #raw #odvaha #brave #bravegirl #scoopy #scoopygang #scoopyindonesia #scoopygirl #skuter #bali #balitraffic #nikdy #never #neverssynever #travel #traveler #brawolife #levandjulkathechef

Příspěvek sdílený Levandjulka RAW VEGAN (@levandjulka_raw_veg),

Jak vlastně vznikl název BRAWO Life? V čem je pobyt na Bali u vás jiný?

Michal: Název jsem vymýšlel ještě předtím, než jsme se poznali s Julkou. Chtěl jsem názvem vyjádřit myšlenku skvělého a zdravého RAW jídla, které jsem již 2 roky v tu dobu sám s radostí každý den konzumoval. Zároveň jsem chtěl, aby anglické slovo pro živou stravu RAW bylo v názvu obsažené.

A tak jsem různě kombinoval, až mi tam skočilo BRAWO. To slovo spojuje 2 věci. Skvělé jídlo RAW a BRAVO, jako výraz radosti a uznání. Tak jsem to spojil a vyměnil písmenko “V” za dvojité “W”. A když BRAWO, tak proč ne skvělý život? Takže vznikl název “BRAWO Life”, který znamená v češtině “SKVĚLÝ ŽIVOT”. Skvělé zdravé jídlo RAW a radost ze života, protože když jsme zdravý, máme prostor k tomu být i šťastní a radovat se 🙂 Tak to je prostě BRAWO Life! 

A včem jsme jiní? Řekl bych, že téměř ve všem 🙂 Nečekejte u nás dovolenou proválenou na pláži. I když chodíme také na pláž, to je jasný. Během našeho pobytu se dozvíš něco o sobě, o stravě, a o tom, jak naše tělo funguje, když dostává správnou potravu. Shodíš přebytečná kila, ale to je pouze vedlejší efekt této stravy.

Ti co mají naopak menší váhu, tak těm se  tělesná schránka upraví na nejlepší možnou. Raw strava sama optimálně reguluje hmotnost a zásobování všeho, co naše tělo potřebuje.

Cvičíme každý den jógu, meditujeme, provádíme harmonizaci čaker -energetického pole člověka. Vzděláváme se prostřednictvím tématických knih a dokumentů. Učím se být sám se sebou a najít vnitřní harmonii. Děláme i “výlety” do minulých životů, díky hypnóze. Během pobytu navštívíme pyramidy zde na Bali, kde probíhá muziko-terapie, to je úžasný zážitek. Navštívíme ty nejzajímavější místa na Bali. A k tomu se koupeme v moři, v bazénu, užíváme balijského sluníčka, přírody. Smějeme se, bavíme, užíváme života.

Myšlenka pobytu v Brawolife má hlubší myšlenku.

 Jak vypadá váš pracovní den, když se staráte o své hosty?

Julka: Máme harmonogram, ktorý sa mení podľa toho, či máme výlet, deň pohody alebo sa to mení podľa toho, či sú hostia 14 dní na detoxe alebo už sú posledný týždeň na raw vegan strave.

V dni pohody a detoxu, kedy sme na vile, ráno s Michalom vstávame pred siedmou a ideme nakúpiť čerstvé ovocie a zeleninu na miestny trh. Potom urobím malú silnú šťavu – shot (napríklad zázvor, kurkuma, citrón). Zacvičíme si piatich Tibeťanov, yogu alebo pilates, odšťavním raňajky, veľa sa rozprávame, dáme pohodu pri bazéne alebo ideme do mesta, máme tu desiatky českych knižiek o duši, o uzdravení, o mysli, zdravom jedle, takže sa hostia vzdelávajú aj touto formou.

Potom je obed, rozprávame sa o jedle, čo je dobré, čo je zdravé, Michal ponúka možnosť liečenia reiki alebo hypnózy do minulých životov, takže počas dňa robíme aj to. Podvečer sa ideme prejsť na západ slnka, na pláži si zameditujeme, zaplávame, surfujeme.

Večer je večerná šťava a väčšinou pozeráme skvelé filmy a dokumenty. Počas týždňa keď už hostia nemajú detox, robíme rôzne workshopy, učíme ich pripravovať raw krekry, horčicu, šaláty, zdravé a chutné jedlá, nakladanú zeleninu. Učíme ich ako sa stravovať po príchode domov a celkovému novému životnému štýlu. Chodíme tiež na výlety do iných miest, do rôznych chrámov, skvelých raw vegan reštaurácií, na miestne trhy,je toho veľa, že je aj tých 21 dní často málo.

Video, které přibližuje projekt BRAWO LIFE Julkou a Michalem. V další části videa si poslechněte důvody klientů, proč se chystají na právě tento pobyt. 

Michal: Julka už vše vyjmenovala. Jen bych to shrnul. Ukazujeme našim hostům, jak se dá žít jinak, než byli doteď zvyklí. Ukazujeme jim, že živá strava není žádný strašák a že u ní nebudou trpět. Naopak, že je velmi chutná a pestrá.

Také zjistí, že i 14 dní na šťávách to není žádný problém a k jejich velkému překvapení, ani netrpí hlady 🙂 Naopak se cítí velmi dobře a plní síly. Odchází jim dlouholeté zdravotní problémy a to je pádný důvod u toho vydržet. Mnozí z nich pak opakují šťávový detox ještě doma a často do něj zapojují i svoji rodinu. Hlavně náš den není pouze o jídle, ale jak Julka již napsala, je také o komunikaci, hledání skutečných příčin nemocí, traumat apod. Velmi důležitým krokem v průběhu pobytu a následného života je také odpuštění. To je lék již sám o sobě. Máme spousty aktivit zaměřených na očistu těla i duše.

Na stránkách BRAWO Life jsem se dočetla, že plánujete na Bali zůstat celý rok. Jak zvládáte odloučení od rodiny?

Julka: Ja som z domu odišla keď som mala 19 rokov, neskôr som žila v Plzni, v Škótsku, v Brne, moja rodina si zvykla, že som rozlietaná, že potrebujem spoznávať svet. Moja mamina je v tomto úžasná! Vždy jej len zavolám: „mami, som v Barcelone, mamii, som v Nórsku“… a ona sa teší so mnou. O to viac sa na rodinu teším a vážim si, keď po dlhom čase prídem. Je to také vzácne, neberiem to ako samozrejmosť.

Michal: Prožil jsem za posledních 5 let neuvěřitelné změny. Umřela mi máma i táta, rozvedl jsem se a moje děti dorostly a začínají žít svoje životy. Rodina je velmi důležitá a počítám do ní i babičky, tetičky, sestřenky a bratrance, synovce, neteře..atd:)

 

Love❤#love #couple #bali #paradise

Příspěvek sdílený Michal Shark (@michalshark),

Dělali jsme často setkání celé velké rodiny a bylo to naprosto skvělé 🙂 Život pokračuje a nastala malá změna. Svět se i díky sociálním sítím zmenšil a tak jsem s rodinou stále v kontaktu a oni vidí, co s Julkou na Bali děláme vlastně každý den. Je to jako bychom se ani neodloučili. V létě za námi moje děti přijedou a před koncem roku určitě i Julčina máma, takže odloučení v pravém slova smyslu vlastně vůbec není. Jsme tu šťastní a to je asi to nejdůležitější. A navíc, asi to nebude jen rok…:)

Ukázka dobrot, které připravuje sama Julka.

 Michal na svém blogu popisuje situaci, kdy zkrátka něco v ČR nehrálo do karet proto, abyste si otevřeli veganskou restauraci. Plán projektu BRAWO Life se Vám podařilo zrealizovat téměř během měsíce a půl. Přiblížíte, jak probíhali přípravy? Co vše bylo potřeba zařídit?

Michal: Nevěděli jsme, jestli vlastně o náš projekt bude vůbec zájem. Tak jsme nejdříve zjišťovali, jak to je s pronájmem vily na Bali, co vše je potřeba zařídit atd. Není to úplně jednoduché, protože pokud si na Bali cokoliv pronajmete, musíte to zaplatit celé předem. Takže, chcete-li vilu na měsíc, zaplatíte dopředu celý měsíc, chcete-li na 1 rok, zaplatíte napřed celý jeden rok. No a my našli vhodnou vilu pro nás a zaplatili ji na celý měsíc dopředu, aniž bychom měli jistotu, že se projekt rozjede a aniž bychom ji osobě viděli…

My tomu prostě od začátku věřili! No a hned na výzvu na internetu se nám přihlásilo plno lidí se silnými příběhy o nemoci, kteří chtěli za námi přijet. Je jasné, že výzva byla lákavá, protože ti vybraní si tehdy zaplatili pouze letenky a dali příspěvek na jídlo. Vše ostatní jsme hradili my, z vlastních zdrojů. Naštěstí díky podnikání jsem měl tuto možnost. Chtěli jsme ukázat lidem, že je to možné a tak jsme do toho prostě museli investovat nejen svůj čas, ale i peníze.

Jak moc bylo náročné najít vhodou vilu, která bude sloužit pro váš nový projekt? Měli jste nějaké požadavky?

Michal: Noo :)) Byla to legrace. Hledali jsme vhodnou vilu, abychom mohli ubytovat pohodlně 4 vybrané účastníky historicky prvního pobytu. Když jsme ji našli, podepsali jsme smlouvu a poslali ji zpět. Do 3 dnů jsme měli provést úhradu měsíčního nájmu. Brali jsme to za hotovou  věc a tak jsme hned po podpisu zveřejnili fotky vily a udělali propagaci.

Sotva se to stalo, druhý den ráno nám balijský makléř poslal omluvný mail, že vila je bohužel již obsazená, že majiteli došly peníze od jiného zájemce, na které čekal delší dobu a tím to padá…Trošku nás to rozhodilo, protože jsme už vlastně všem na facebooku řekli, že máme vilu a vše připraveno. Ale my věříme, že vždy je vše tak, jak má být a vše má svůj význam a smysl, když se to stane. Hledali jsme proto intenzivně dál a našli lepší vilu a blíže k moři. Tím se nám to jen potvrdilo a vše nakonec dobře dopadlo! 🙂

Druhou vilu jsme již hledali osobně, po skončení prvního pobytu. Hledání mělo také svůj vývoj, ale když jsme přišli do současné vily, kde jsme teď, věděli jsme hned, že to je ta “naše vila”.

Vila, na kterou se můžete těšit!

A tak jsme v podstatě ještě ten den podepsali roční smlouvuněkdy ten život je fakt crazy! Zaplatili jsme ji na rok dopředu a půl roku nevěděli, jestli když přijedeme, bude vše klapat a bude v pořádku. Ale protože jsem optimista a věříme v dobro, taky tak vše dopadlo. Navíc, makléř, který s námi celou dobu jednal, byl nadšený myšlenkou BRAWO Life a hned jak jsme přijeli začátkem roku, tak na nás volal: BRAWO Life je tu! Bylo to moc milé.

Mnoho lidí si nedokáže představit sbalit život do dvou kufrů a odletět někam na rok, několik tisíc kilometrů daleko od svého domova. Jak jste tu změnu prožívali Vy? Jak moc se změnil váš život?

Julka: Som minimalista. Ako som vyššie spomínala, odkedy som v 19 rokoch odišla z domu do sveta, vždy sa celý môj život dokázal zmestiť do jedného kufra. Nelipnem na veciach, nemám ku oblečeniu alebo nábytku či nejakému bytu citový vzťah. Keď budem mať 100 rokov viem, že budem spomínať na miesta ktoré som navštívila a nie veci, ktoré som vlastnila.

Pre mňa je to vždy etapa života, neplačem keď odchádzam, nebolo mi smutno, aj keď mám svoju rodinu veľmi rada. Človek nie je strom, nemá zapustené korene. Vždy sa môžeme zbaliť a vrátiť sa. Hovorí sa – všade dobre, doma najlepšie. Ja hovorím, všade dobre, tak prečo ostávať doma.

Michal: Jak píše Julka, věci nejsou moc důležité. Důležitější jsou zážitky, lidské vztahy a poznávání světa. Naše osobní věci nebyl problém, to by se nám vlezlo i do příručního zavazadla. Horší bylo vzít s sebou odšťavňovač, 2 velké mixéry, ořechy, semínka atd..

Měli jsme toho přes 30 kg a narvaný kufr! Naštěstí vše přežilo cestu bez újmy a tak můžeme hostům připravovat všechny ty Julčiny RAW dobroty a skvělé šťávy, plné vitamínů, minerálů a enzymů.

Potkáváte se na Bali s někým z české nebo slovenské komunity?

Julka: S nejakými áno. Ale nie sme tu tak dlho, aby sme tu poznali každého. Poznáme tu Juli (life is better in bikinis), od ktorej som si v Košiciach kúpila kabelku, ktorú šije jej firma na Bali /Gado Gado/.

http://vstavej.cz/juli-antozyova-rozhovor/
Rozhovor s Juli A. o animal friendly projektu GadoGado si můžete přečíst v dalším rozhovoru!

Juli s nami šla 14 denný detox na šťavách, o ktorom má článok na svojom blogu. Poznáme tiež český rezort OK Divers v Padangbai, cez ktorý sme sa aj s našimi hosťami boli potápať.

Michal: Jsme tu zatím opravdu velmi krátký čas, ale i přesto jsme v kontaktu s lidmi, jak píše Julka. Musíme říct, že ti co jsme potkali, nás neskutečně podporují a pomáhají nám. Ať už jsou to všichni skvělí lidičky z OK Divers v Padangbai, nebo Julka z “Life is better in bikinis

I proto se zde cítíme jako doma, vlastně my se tu opravdu cítíme doma.

Julko, jaký byl u tebe průběh vývoje, co se týče veganství? Jak jsi se naladila na tuto vlnu?

Julka: Bol rok 2015, keď som 100% prešla na čisto rastlinnú stravu. Ovplyvnila ma vlastná skúsenosť. Celý život som bojovala s keratózou – rohovatenie pokožky. Dospela som do bodu,kedy už nevedeli čo so mnou a chceli mi dať kortikoidovú liečbu a vtedy som povedala a dosť! Začala som si hľadať alternatívu a vtedy som si 1x vygooglovala slovo vegán. Na dva týždne som vynechala všetky mliečne výrobky a keratóza začala prirodzene ustupovať.

Myslela som, že snívam! Vtedy už nebola cesta späť. Po pár týždňoch zisťovania a hľadania informácií, som prestala jesť aj mäso, vajíčka, med a môj prerod do šťastnejšieho a zdravšieho života bol úplný. Nikdy by som sa nevrátila spať. Ja to vždy prirovnávam k autám. Že pred vegánstvom som jazdila na trabante a teraz jazdím na ferrarri, tak prečo by som sa vrátila ku trabantu?

Môj život sa zlepšil o milión percent, našla som si spriaznenú dušu, ktorá má rovnaké hodnoty ako ja, nových priateľov, cestujem, som zdravá, plná života a veľmi  spokojná s týmto rozhodnutím.

Julka a její králoství.

 Julko, máš jako veganka někdy chutě na jídlo, které vlastně z hlediska veganství nejíš? Jaké jídlo máš nejraději?

Julka: Nemám chute na žiadnu živočíšnu potravinu, nič mi nechýba. Mám pestrú plnohodnotnú stravu. Posledný pol rok som vegánstvo upgradla ešte o level vyššie a stravujem sa vitariánsky, čo znamená, že jem nevarenú vegánsku stravu.

Žiaden lepok, rafinovaný cukor, glutamány, podporovače chute, smaženie, pečenie. Ide o to, aby som z potraviny dostala 100% živín a varením sa tieto živiny strácajú. Mojím najobľúbenejším jedlom je budha bowl. Je to vlastne pekne poukladaný šalát v okrúhlej miske. Zbožňujem zelenú listovú zeleninu, do toho paradajky, cuketa, kukurica, olivy, kapari, kôpku hummusu, avokádo, horčicovú zálievku, osoliť, pridať nejaké orechy, semienka, ach!!! 🙂

Michal na blogu krásně popisuje svojí cestu k veganské a raw stravě formou příběhu, který si prožil. Počátkem toho všeho byla Indie. Jak reagovalo tvé blízké okolí? Čelil jsi nějakým narážkám po tom, co jsi se rozhodl být veganem?

Michal: Neřekl bych, že počátkem byla Indie. Byla velmi důležitou součástí mého rozhodnutí, že bych chtěl přestat jíst maso. Měl jsem pocit, že během mé změny, mě  maso brzdí v mém rozvoji a přeměně. Toto rozhodnutí bylo zásadní. A ano, máš pravdu, v Indii to teprve přišlo. Poslední den pobytu mi maso z ničeho nic přestalo chutnat. Dnes nejím maso již více než 4 roky a bylo to jedno z mých nejlepších rozhodnutí v životě. Jinak trochu se bráním označení “vegan”. Nejdříve jsem nejedl pouze maso, takže jsem byl vegetarián a pak jsme vlastně rovnou skočil do RAW živé stravy. Nějak jsem toho vegana přeskočil.

Necítím se být veganem, nemám rád ty škatulky. Myslím, že moje rozhodnutí nejíst maso ani jiné živočišné produkty v první řadě prospělo neskutečně mému tělu. Odešly všechny zdravotní problémy a cítím se neuvěřitelně fyzicky i psychicky dobře. Díky této mé změně se mým prostřednictvím změnilo dalších plno lidí, kteří to viděli a vidí dodnes.

Přestali jíst maso a změnili svůj životní styl právě proto, že vidí, jak dobře se mi daří. Že to není jen chvilková póza, ale že jde opravdu o životní styl, který přináší zdraví a radost do života.

Nebylo to tak ale od začátku. Přesně tak, čelil jsem narážkám. Na fotbálku na mě kluci pokřikovali: “mrkvička běží pozor” nebo „a pozor tam nechoď, tam je bůček, to ti udělá špatně..“

Jenže to bylo ze začátku. Pak viděli, jak rychle jsem shodil přebytečná kila, jak jsme najednou byl rychlý na hřišti… Nestačili mi mladší kluci a já běhal i pro míče, které nám utekly, protože jsem měl nejvíce sil.

Tehdy za mnou začali chodit pro rady a ptát se, co tedy doopravdy dělám, co jím atd. Není potřeba nikoho přesvědčovat. Je to prostě vidět! I rodina k tomu byla v počátcích skeptická, dnes už moje děti nejedí také maso, až na syna, který si ještě dá někdy občas vyjímečně…I když myslím, že poslední dobou už také ne. Takže moje změna ovlivnila opravdu hodně lidí a to tím nejlepším způsobem. Navíc můj článek na blogu, proč nejím maso, byl prvním seznámením s Julkou.

Julka s Michalem každý den připravují čerstvé šťávy z lokálního ovoce.

Jakou radu byste dali lidem, kteří ať už z jakéhokoliv důvodu, by rádi přešli na rostlinnou stravu?

Julka: Nenechať sa okolím zastrašiť, odradiť ani znechutiť. Nikto nežije Váš život a Vy a len Vy viete presne, čo chcete v tomto živote vyskúšať a ako chcete žiť. Keď sa teraz obzriem na všetkých ľudí, ktorí sa ma snažili odradiť vidím ľudí plných závisti a strachu a viem, že keby som neurobila to, čo som chcela, bola by som na tom istom mieste ako oni.

Vždy sa vám budú smiať alebo vám nebudú rozumieť ak budete robiť niečo, čo oni nikdy neskúsia, lebo sa boja. A druhá – jedzte pestro a jedzte jedlo, ktoré vyrástlo v zemi a nie v továrni.

Druhá ukázka skvělých pokrmů z vily projektu Brawolife!

Michal: Netlačte na to. Naslouchejte svému nitru, své duši. Tam se dozvíte, co je pro vás to správné. Rostlinná strava, když je pestrá a vyvážená je absolutně plnohodnotná a dá vám vše co potřebuje vaše tělo k tomu, aby perfektně fungovalo.

Ba co víc, udělá vás zdravými, pročistí mysl, změníte názory, kompletně vám to změní váš život. Dělejte to, co sami chcete a neposlouchejte lidi, kteří to nikdy nezkusily. Poslouchejte sami sebe a jděte do toho! Vaše tělo Vám poděkuje! 🙂

Jakým způsobem doplňujete do své stravy bílkoviny?

Julka: Všetky bielkoviny pochádzajú LEN a JEDINE  z rastlín. Ešte raz – všetky bielkoviny na tomto svete pochádzajú jedine z rastlín! Jedine rastliny sú schopné rozložiť molekuly dusíku zo vzduchu a vložiť dusík do aminokyselín, ktoré potom vytvoria bielkoviny.

Ak krava zje trávu, zje bielkovinu, ktorú precirkuluje vo svojich žalúdkoch, tú kravu človek zabije a predáva mŕtve mäso ako zdravý produkt plný bielkovín. Vegáni tento stredný proces vynechávajú a jedia priamo čistú bielkovinu, ktorá vyrástla zo zeme. Tofu, tempeh, fazule, šošovica, mungo, cícer, špenát, brokolica, mandle, kešu, karfiol, avokádo, chia, ľan, slnečnica, sója, huby, hrášok, ovos, quinoa..mám pokračovať? Podľa mňa majú vegáni problém dávať si pozor na predávkovanie bielkovinami 😀

Michal: Už jsem se lekl, že tato “klasická otázka” nepříjde. Jak píše Julka, my bereme bílkoviny přímo ze země prostřednictvím rostlin, které tyto bílkoviny obsahují. Masožravci tyto rostliny nejdřív nechají sníst zvířata, ty zvířata pak zabijí a sní. Myslí si, že vyhráli v boji o bílkoviny…Chodíme s Julkou jednou za půl roku na testy a bílkoviny máme v té nejvyšší hladině, dle tabulek. A to nebereme žádné výživové doplňky. Jíme pouze čerstvé ovoce a zeleninu. Obsah minerálů v našich kostech je také v té nejvyšší hladině a svalstvo v perfektní kondici. Obsah vody v těle a ve svalech také. A to 4 roky nejím maso a z toho přes 3 roky jsem “pouze” na živé RAW stravě. K tom asi není co víc dodat.

Kdo nebo co je vaší životní inspirací?

Julka: Pre mňa určite moja mamina. Keď som mala 8 rokov, zomrel mi ocko a moja mamka sa o mňa a moje dve sestry dokázala nielen postarať, ona nás dokázala aj skvele vychovať, vyštudovať školu a  dať nám všetku svoju lásku. Nie som 100% ako ona, nie som taká poriadkumilovná alebo nemám všetko do bodky vždy zorganizované, ako mamka, ale chcem byť taká silná a odvážna ako ona.

Michal: Nemám žádnou personu. Ale něco mojí inspirací přeci jen je. Když jsem byl ještě dítě, tak jsem si přečetl článek v časopise, kde jeden otec naučil své syny, aby měli optimistický přístup k životu. Byl to skutečný příběh a oba synové se pak stali úspěšnými a spokojenými lidmi. 

Můj táta byl tehdy veliký pesimista a vše předem kritizoval a říkal, že to nepůjde. Tohle mne nakoplo a já od té doby si vždy v hlavě říkal, že vše dobře dopadne, že to zvládnu. Celý život mi to funguje. I když jsem měl období v podnikání, kdy jsem byl skutečně na dně, můj optimistický přístup mě z toho vytáhnul. Učíme to i naše hosty. Neztrácet naději a jít si za svým cílem s tím, aby věřili.

Jaké jsou vaše další plány?

Julka: Prinášať našim hosťom a ľuďom,ktorí nás sledujú a podporujú radosť do života, naučiť ich správne sa stravovať, zdravo žiť, ovplyvňovať ich touto cestou. A či to bude na Bali alebo kdekoľvek inde, to neriešime.

A samozrejme  snom je mať reštauráciu, kde by sme pripravovali  jedlo, ktoré uzdravuje, vyživuje telo a čistí myseľ. Zdravé, plnohodnotné, farebné, jednoduché a plné lásky.

Michal: Dál se stále vzdělávat, předávat naše zkušenosti lidem, ať už osobně, či prostřednictvím  článků na blogu, na našich webových stránkách nebo na facebooku. Mám v plánu i napsat knihu, ale na to ještě nepřišel ten správný čas. Žijeme teď a tady. A teď jsme na Bali a věnujeme se na 100% našemu projektu BRAWO Life.

Julko, Michale – děkuji za skvělý rozhovor!

I přes to, že jsme se nikdy neviděli, jste mojí každodenní inspirací, která mě podporuje i na mé cesta ze lepším já. Doufám,  že se brzy potkáme!

 

Líbil se Ti rozhovor? Podpoř stránku svým palcem:

Přečti si dál:

Zajímáš se o cestování a chceš vyjít z krysího závodu? Přečti si rozhovor s Víťou Válkou, který brázdí Evropu s celou svou rodinou a karavanem!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *